Marcus Fayel

Z Star Citizen CZ Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Marcus Fayel byl doktor a expert na teraformaci na UPARQ. Společnost Hatfield & Harding si jej najala na teraformační proces planety Leir II v systému Leir, kterou doktor využil ve svůj prospěch a tajně získával finance z neveřejné těžby. Ke konci procesu teraformace se jmenoval za vůdce planety, odpojil se od společnosti a společně se svými následovníky převzal vládu nad planetou. Doktor se kompletně odřízl od zbytku vesmíru, čímž si všichni na planetě vysloužili přezdívku „Outsideři“ (the Outsiders).


Doktor na Leir II

Doktor Fayel záměrně vybudoval první teraformační kolonii přímo nad hlavní rudnou žilou na planetě Leir II. Stalo se tak krátce předtím, než započaly utajované těžební operace. Po celé roky se dařilo doktorovi tuto těžební činnost skrýt před Hatfieldem a Hardingem. Veškeré finanční zisky tak šly přímo do doktorovy kapsy a kapes jemu nejvěrnějších, kteří nad těžbou dohlíželi. Nikdo přesně neví kdy, ale jednou se toto neustálé utajování a dohled nad těžbou podepsalo na psychickém zdraví Fayela. Roku 2803 chtělo vedení společnosti udělit Fayelovi ocenění zaměstnance měsíce, ale doktor odmítl cenu převzít osobně a místo své návštěvy poslal probíhajícímu banketu video nahrávku. V této nahrávce Marcus Fayel několikrát opakoval spojení „úmyslné očisty“ a hovořil ve vznešených větách o světě, který sám vytvářel.

Nikdo se nad tím ale během slavnostní recepce nepozastavil, jelikož bylo docela obtížné slova doktora v hluku všech klevetících hostů vůbec slyšet.

Společnost pak kompletně ztratila veškerou komunikaci s Leir II 3. května 2812. O pár hodin později se z planety začala ve smyčce vysílat zpráva, ve které stál v popředí Marcus Fayel oblečen celý v bílé a za ním postávali v dokonalých rozestupech jeho dělníci. Ve zprávě doktor oznámil, že „očista“ planety byla dokončena, ale že kontrola nad planetou zůstane v jeho rukách. Dlouze hovořil o lidské aroganci a pronesl svůj záměr o odloučení jeho následovníků od zbytku společnosti. Zprávu Fayel ukončil pronesením, že jeho záměry jsou mírumilovné, ale že jeho následovníci budou planetu bránit za cenu své smrti, pokud se někdo pokusí svrhnout jeho autoritu.

Hatfield a Harding byli rozhořčeni. Jejich společnost odváděla peníze po celá desetiletí a už zoufale potřebovala nějaký příjem. V tichosti tak vyloudili peníze, aby si mohli najmout žoldáky, kteří měli převzít kontrolu nad planetou. Archivní materiály prozrazují, že vedení společnosti pochybovalo, že by dělníci stáli na straně doktora, když by došlo na opravdový střet. Opak byl ale pravdou. I když nikdo neví, co se ten den přesně stalo, střípky komunikace dovolují si udělat hrubý obraz o situaci. Invazivní jednotky vstoupily do atmosféry a přistály na zdánlivě zcela opuštěné stanici, aby byly vzápětí odříznutí od sebe na malé týmy a přepadeny. Útok místních byl naplánovaný tak, že odloučil invazní jednotky od lodí, které mohly být následně zabaveny bez sebemenší újmy. Mnoho lidí věří, že tyto lodě dodnes tvoří páteř místní flotily, která stále hlídkuje v oblasti a do dnešního dne chrání planetu před ostatními nezvanými návštěvníky.

Zpráva o nepovedené operaci se šířila rychle a Hatfield a Harding byli předvoláni před vyšetřovací komisi Senátu, aby události vysvětlili. Důvěra investorů stejně jako cena společnosti na burze rapidně klesly a zanedlouho došlo k bankrotu a planeta Leir II zůstala pouze v rukách doktora Fayela.

Pokus Hatfielda a Hardinga o získání kontroly jen potvrdil, že místní se opravdu nevzdají bez boje, proto se ani UEE nesnažilo nikterak zasáhnout, když byl systém nenárokovaný. A ani po pádu Messerovců neměla UEE chuť použít hrubou sílu na civilním obyvatelstvu.

Dodnes se spekuluje, jaké metody doktor Fayel použil, aby přesvědčil své následovníky k takové oddanosti a aby stáli při něm během celého experimentu. Někteří zastávají názor, že to bylo díky dlouholeté informační manipulaci a vymývání mozků. Jiní se zase domnívají, že za příčinou by mohl stát nějaký neznámý incident, který mohl vyvolat masovou psychózu mezi dělníky, jenž pracovali ve velmi stresujících podmínkách. Záznamy, které Hatfield a Harding poskytli, prozrazují, že během posledních pěti let žádný ze zaměstnanců nepodal výpověď. Není jasné, zdali byli všichni na tolik oddaní doktorovi a nebo byli potenciální dělnici uvězněni nebo zavražděni.[1]



Reference

  1. Jump Point magazín, listopad 2016