Tento den v historii: Bitva o Centauri

Z Star Citizen CZ Wiki
Přejít na: navigace, hledání

History.jpg


24. června 2610 SET

Zdecimována na konci své první lidské války, tevarinská armáda byla rozptýlena do vzdálených koutů vesmíru; jejich domovský svět Elysium IV byl podmaněn, aby tu mohlo vzniknout lidské osídlení, a válečným hrdinou se stal Ivar Messer, který si tak upevnil své postavení v rámci UPE a konečně se inauguroval do role Nejvyššího občana. Lidé, kteří si byli jistí svým absolutním vítězstvím, považovali hrozbu Tevarinů za kompletně neutralizovanou. Mýlili se.

15. února 2603 SET vstoupila přes dříve neznámý jump point (přeskokový bod) do systému Fora obří bojová flotila. Vysílajíc na všech frekvencích, Corath'Thal, nový tevarinský vůdce, rozhlašoval své požadavky. Tevariné se vrátili, aby znovudobyli Elysium IV. UEE buď mohla stát stranou, a nebo si mohl Corath'Thal vypálit cestu k domovu jeho předků.

V Kongresu byli někteří, kteří váhali vstoupit do další války, radili se o souhlasu planet a vyjadřovali sympatii nad krokem Tevarinů. Nicméně byly všechny debaty ukončeny rozkazem Imperátora o plném útoku. Žádné území nemohlo podstoupit nepříteli. Druhá tevarinská válka začala.

Armáda výrazně podcenila v prvních pár bitvách schopnosti Tevarinů. Očekávala, že se postaví proti stejné demonstraci síly, jaké čelila předtím. Prvotní ztráty UEE byly těžké. Corath'Thal využil velmi dobře času Tevarinů v dobách žití na okraji vesmíru. Díky výraznému obchodu s ostatními druhy vylepšil technologie a přeměnil vojenskou strategii, která se plně poučila z předchozí porážky. Pod jeho velením se Tevariné upevňovali v jednom systému po druhém. UEE Námořnictvo dokonce ani během svého vítězství nedokázalo přinutit utočníky k ústupu. Nakonec, po dlouhých sedmi letech velkých bojů, si válka našla svou cestu i do systému Centauri, jen jeden skok od domovského světa Tevarinů.

Opakované pokusy dokázaly, že přímé útoky proti tevarinské flotile byly marné. Ačkoli měla UEE přesilu v číslech, flotila Tevarinů spoléhala na unikátní bojové seskupení, které bylo vystavěno na těžce oštítěných lodích, jež vytvořily téměř neproniknutelné čelo flotily. Pokud měli být zastaveni, bylo tentokrát zapotřebí více než brutální palebné síly.

UEE Námořnictvo seskupilo většinu své síly kolem jump pointu CentauriElysium, protože vědělo, že je to primární cíl Corth'Thala, avšak vůdce Tevarinů odepřel UEE tuto šanci na bitvu. Místo toho rozdělil své síly, aby bombardovaly obydlená městská centra Yar a Saisei. Vzhledem k velkým ztrátám na civilních životech, Námořnictvo přesměrovalo většinu svých křižníků, aby zastavilo příliv útoku, když zanechalo malý kontingent, aby pokračoval v obraně jump pointu. Rozhodnutí ponechat na místě pár křižníků, konkrétně i Countenace, je mnoha historiky zmiňováno jako stěžejní bod obratu v bitvě u Centauri. Proč byla vybrána právě Countenance a ne jiné plavidlo, je dodnes tématem mnoha akademických debat, ale jedna věc jistá, to že se jednalo o domovskou loď pro Squadron 42, nehrálo na výběru žádnou roli.

Squadron 42 byl v tehdejší vojenské terminologii znám jako „kýlový oddíl“. Založen během První tevarinské války za účelem disciplinárně zvládat problematické piloty. I když byly často rušivými a nespolehlivými elementy, tito vysoce trénovaní piloti představovali významnou časovou a finanční investici Námořnictva, a byli považováni za příliš cenné, hlavně během války, aby je bylo možné jednoduše zavřít pod zámek nebo vyloučit. Zatímco v předchozích stoletích by byli za své prohřešky vláčeni ve vodě za plavidlem, v té době byli raději přiděleni do Squadronu 42, aby plnili příliš podřadné mise pro piloty. Zatímco se oddíl účastnil mnoha bitev, činil tak bez rozdílu a spíše na okraji boje. Svůj budoucí profil si oddíl začal vytvářet až od Bitvy o Centauri. V ten okamžik squadronu velela legendární kapitánka Alexandra Dunlevy.

Dunlevy byla nadějnou důstojnicí s bystrou analytickou myslí, která byla přidělena ke Squadronu 42 po obvinění z neuposlechnutí příkazu jejího bývalého velitele, když jeho plán k útoku označila za „stupidní“. Nejprve se Alexandra Dunlevy snažila vést svůj nový squadron jako kdokoli jiný, ale když obyčejné zásobovací lety trvaly dvakrát déle kvůli vnitřním sporům, uvědomila si, že bude zapotřebí jiný přístup. Problém nebyl v jejich letových schopnostech. Sama v prvotních reportech označila tyto piloty za jedny z nejlepších, jaké kdy viděla. Nicméně jejich zkratkovitá jednání a sebevědomí, které z nich dělalo skvělé piloty, často vyústilo v odpor k tradiční velící struktuře Námořnictva. Často to byl přesně ten důvod jejich chování, co způsobil jejich přeřazení do Squadronu 42. Odhodlána napravit svůj oddíl, se kapitánka Dunlevy pustila do pokusu, při kterém jim oznámila jen místo vyzvednutí, než aby s nimi plánovala konkrétní dráhu letu a plán mise. Experiment se ukázal jako úspěšný, když byly zásobovací lety splněny o hodiny dříve, než byly její nejlepší odhady. Podezření kapitánky bylo potvrzeno. Squadron 42 byl schopný udělat cokoli, o co byl požádán, pokud jste se nestarali o to, jakým způsobem se to vykoná. Jediné, co jí teď zbývalo, bylo přesvědčit admirála Frasera o tom, jak opravu je její oddíl cenný. Příležitost se sama naskytla, když začaly útoky na Yar a Saisei.

Bylo jasné, že Tevariné využívají planetární útoky k nasměrování pozornosti Námořnictva k obraně lidu. Countenance a další křižníky, které byly ponechány k obraně jump pointu, stály Tevarinům přímo v cestě. Vytvořily útočnou stěnu v přípravě na nevyhnutelný střet. Kapitánka Dunlevy už takovou strategii viděla dříve a věděla, že jejich postavení by mohlo útok Tevarinů zdržet dostatečně dlouho na to, než se vrátí posily, ale utrpí na své straně velké ztráty, zatímco přední štítová linie Tevarinů ochrání svá plavidla od většiny poškození. Výsledkem by byla další patová situace a válka by pokračovala. Dunelvy věřila, že existuje lepší strategie: vzdát se jump pointu.

Krátce před svou smrtí byl admirál Fraser v rozhovoru tázán, proč s plánem kapitánky souhlasil. Po chvíli zvažování jednoduše odpověděl: „Byl jsem unavený.“

Jak se Corath'Thal přiblížil se svou flotilou k jump pointu, křižníky pomalu ustoupily palbě Tevarinů. Jejich dlouho očekávaný moment byl na dohled. Corath'Thal nařídil proletět do systému Elysium. Protože ale nebyl jump point dostatečně široký, aby pojmul najednou celou flotilu Tevarinů, museli roztáhnout svou obvyklou obrannou formaci, jak se blížili k otevření jump pointu. Jakmile se první tevarinská loď chystala ke skoku, Squadron 42 začal svůj útok.

Kapitánka Dunlevy a zbytek jejích pilotů se skrývali mezi troskami ve svých vypnutých Retaliatorech, když vyčkávali na tevarinské lodě, až je obklíčí. Její prostý rozkaz? Sundat jim štíty. S oslabenou ochranou tevarinské flotily, byl Squadron 42 schopen využít smrtící štěrbiny ve výzbroji nepřítele. Tevariné rychle vyslali své stíhače, aby se vypořádali s nepřítelem, který se náhle zjevil uprostřed nich, ale škoda už byla napáchána. Squadronu 42 se mu v tom krátkém okamžiku podařilo to, co se jiným nepodařilo za sedm let války. S významným podílem narušené obrany Tevarinů mohly UEE křižníky obnovit svůj útok a zaplavit nepřítele destrukcí, který je už dlouho trápil.

Sice se Corath'Thalu podařilo s pár plavidly uniknout přes jump point, Bitva o Centauri ale zněla pro tevarinskou armádu jako umíráček a vydláždila cestu ke konečnému vítězství nad Elysium IV. Kapitánka Dunlevy a její nebojácný Squadron 42 obdržely pochvalu od samotného Imperátora, která započala jejich transformaci v nejproslulejší letku ve vojenské historii.[1]


Reference

  1. This Day in History: Battle for Centauri