Star Citizen:Neodvyprávěné příběhy: Loď duchů za Saturnem

Žijeme v době, kdy jsme díky vědeckým poznatkům a inovacím dokázali porazit samotnou smrt, ale navzdory těmto úžasným pokrokům je ve vesmíru stále mnoho věcí, kterým nerozumíme. Každý den se objevují nové příběhy nevysvětlitelných jevů, které matou naše smysly a nutí nás pochybovat o samotné podstatě reality. To jsou Neodvyprávěné příběhy vesmíru.

Hluboko pod ledovým povrchem na temné straně měsíce Sol VI, Iapetu, se nachází nečekaný pomník lidského hledání porozumění… a také lidská tragédie, která vyšla najevo po staletích naprosté temnoty.

V roce 2944 zaznamenala skenovací loď Tintern Abbey při rutinním průzkumu vnějších planet v soustavě Sol neobvyklý údaj ze senzorů. Hloubkové senzorové skenování temné strany Iapetu odhalilo neidentifikovaný objekt několik metrů pod povrchem měsíce. Temná strana Iapetu je sice neobydlená, ale v předchozích desetiletích byla tato oblast využívána k testování těžkých zbraní a okamžitě se objevil názor, že anomálie představuje velkou nevybuchlou munici. K prozkoumání místa byla vyslána průzkumná a úklidová skupina námořnictva. Tým vybavený bagry a podrobnějšími povrchovými skenery byl šokován tím, co objevil pohřbeno pod vrstvami skalnatého ledu: z velké části neporušenou kosmickou loď.

Jak vykopávky pokračovaly, rychle se ukázalo, že loď uvězněná na měsíci je zachovalý poklad vyrvaný ze samotných historických análů v podobě lodi Roberts Space Industries Zeus. Zeus, který byl představen před více než osmi sty lety jako první sériově vyráběná kosmická loď pro civilní trh, pomohl zpopularizovat soukromé cestování do vesmíru. Dnes je Zeus historiky považován za jedinečného předchůdce moderních osobních kosmických lodí, pradědečka všudypřítomných lodí RSI Aurora a Constellation.

Jakmile se námořnictvo dozvědělo o historickém významu svého nálezu, rychle vyslalo k vraku archeologický tým. Brzy se zjistilo, že přes led je vidět ocasní označení "C-6", což umožnilo rychlou identifikaci. Historické záznamy poskytnuté RSI uvádějí, že C-6 zmizel 10. srpna 2255 během zkušebního letu nového typu komunikačního systému pro hluboký vesmír, který byl schopen vysílat do známých tichých oblastí vesmíru. Loď byla naposledy sledována automatickou stanicí na světlé straně Iapetu, než podle plánu zmizela za měsícem. Tato poslední skenování ukázala, že loď byla na správné eliptické dráze, která by ji udržela daleko od povrchu. Ve 12:00 SET, kdy se měla aktivovat první zkušební komunikace, přivítalo čekající týmy na světlé straně měsíce místo toho ticho. O C-6 a její posádce už nikdy nikdo neuslyšel.

Tehdejší záchranné posádky se pokusily provést zdánlivě důkladné prohledání oblasti, ale byly zbrzděny nedávnými silnými lavinami a nebyly schopny najít žádné známky trosek. Uplynul týden, než byla tříčlenná posádka C-6 prohlášena za mrtvou: velitelka mise Brooke Cloverly, inženýr Scott Bashara a zkušební pilotka Eve Price Murray. Cloverly byla v té době nejmladší velitelkou programu a dobový tisk uvádí, že její ztráta byla pro testovací program společnosti Roberts Space Industries mimořádnou ranou. Bashara měl za sebou téměř čtyřicetiletou praxi jako inženýr společnosti. O Murray, která do společnosti nastoupila jen několik týdnů před zmizením, se dochovalo méně informací. Mluvčí společnosti Roberts Space Industries i po sedmi stoletích potvrdil, že jména všech tří členů posádky jsou stále připomínána na "zdi cti" společnosti umístěné v jejím sídle na Zemi.

Po pečlivém odstranění vrstev ledu bylo zjištěno, že loď je sedm set let starý vrak v pozoruhodně dobrém stavu. Jeden z motorů Zeuse byl při nárazu zjevně poškozený, odpojil se a jeho povrch byl výrazně sežehnutý. Příďový pancíř byl pomačkaný od místa, kde loď narazila na povrch. Jinak zůstala většina konstrukce ve výborném stavu a vnitřek lodi zůstal uzavřený. Vyšetřovatelé vyslovili teorii, že C-6 nejspíše přistála na měkkém podkladu, ale uvízla, když ji pohřbila ledová lavina. Co však bylo uvnitř nešťastné lodi (nebo spíše nebylo uvnitř), se ukázalo jako mnohem problematičtější záhada.

Když historici pronikli do vnitřku lodi, s překvapením zjistili, že se zde nenacházejí žádné lidské ostatky. Černá skříňka Zeuse byla odstraněna, stejně jako všechny tři skafandry, jeden stan pro přežití a zřejmě i veškeré omezené zásoby (podle odhadů šlo o potraviny, vodu a uhlíkové filtry, které byly schopny uživit tři lidi po dobu pěti dnů). Vyšetřovatelé se zabývali myšlenkou, že místo mohli v následujících staletích objevit vykradači hrobů, ale obecně tuto možnost odmítli, protože loď samotná zůstala plná cenných součástí a neexistovaly žádné důkazy, že by kabinu někdo prohledal. Další nález použitých obvazů a několika prázdných potravinových balíčků v lodním odpadu naznačoval, že posádka byla po nárazu při vědomí a že jeden nebo více členů mohl být zraněn.

O dva týdny později se při komplexním archeologickém průzkumu místa havárie nepodařilo zjistit žádné další informace o tom, co se posádce C-6 stalo. V této chvíli padlo rozhodnutí převézt vrak Zeusu z místa havárie do pozemské laboratoře společnosti Roberts Space Industries k podrobné analýze. Při zkoumání nejmenších detailů lodi se objevovaly nové a další matoucí podrobnosti. Nejmodernější komunikační modul, kterým byla loď vybavena, byl v naprostém pořádku. Pozdější testovací lety po zmizení C-6 měly prokázat, že systém funguje, takže teoreticky měla být posádka schopna jej použít k přivolání záchrany a zůstává nejasným důvodem, proč tak neučinila. Navíc, i když odstranění černé skříňky znamená, že podrobnosti posledního letu C-6 zůstávají neznámé, záznamy zachráněné ze stárnoucích počítačových systémů lodi ukazují, že krátce po vstupu na temnou stranu měsíce byla pravomoc lodi převedena z velitelky Cloverly na pilotku Murraye. Jednou z největších záhad, které zůstávají, je možná to, proč se posádka rozhodla při všech zásobách, které byly z lodi odvezeny, nechat na palubě jedinou nouzovou světlici?

Po třech letech, které uplynuly od objevu C-6, se objevil nový kousek skládačky, který jen vyvolal další otázky. Průzkumná posádka operující hluboko na temné straně, která měla pomoci vytvořit systém těžby vody, kopala průzkumné vrty, když objevila prázdný skafandr RSI s nášivkou C-6. Její umístění? Téměř tři sta mil od místa havárie C-6... tři sta mil špatným směrem od civilizace. Člověk se musí ptát, jak se tento odvážný průzkumník ocitl tak daleko od kurzu? Nebo se snad před něčím snažili uniknout? Sledování cesty od skafandru k havarované lodi odhalilo jen jeden další důkaz, deset neotevřených přídělových balíčků pohřbených v ledu.

Nakonec můžeme jen spekulovat, co bylo příčinou havarování RSI Zeus C-6 a jaký byl skutečný příběh posledních hodin její posádky. Zmizelá černá skříňka nebyla nalezena, ačkoli historici doufají, že pokud se někdy najde, bude možné odhalit další podrobnosti o události. Prozatím je to jeden z neodvyprávěných příběhů, který bude nadále pronásledovat všechny, kdo se snaží poznat pravdu o tragickém konci lodi Zeus.