Kronika – 23. století

Z Star Citizen CZ Wiki
(Přesměrováno z 2252)
Přejít na: navigace, hledání
2001–2100
2101–2200
23. století
2201–2300
2301–2400
2401–2500
2501–2600
2601–2700
2701–2800
2801–2900
2901–2946


Kronika představuje soubor textů ze Spectrum Dispatch: výňatků, zpráv, rozhovorů, přepisů, projevů a dopisů uveřejněných na stránkách RSI, které přibližují historické události světa Star Citizen a Squadron 42. Materiály jsou rozděleny podle jednotlivých století, jež jsou doplněna i o další události, které zatím nebyly oficiálně ve Spektru pokryty.

Všechny události jsou řazeny chronologicky od nejstarších po nejnovější. Výjimkou je stručný přehled letopočtů na hlavní stránce Kroniky a dále také poslední 30. století, které je ve světě Star Citizen právě aktuální a tudíž jsou události z poslední doby ty nejdůležitější.



2214



Pochod pokroku

Když RSI oznámilo novou generaci fúzních motorů, otevřela se nová a vzrušující budoucnost pro cestování vesmírem, ale ne každý tím byl nadšen:
Bailey tomu nemohl uvěřit. Dvacet minut před hodinou fyziky začal jeho List stahovat novou aktualizaci. Nějaká nová technologie motoru nebo tak něco. Už si toho všiml cestou ráno do školy, ale tyhle mizerné Listy ze státní školy dostávali ping s aktualizací učebnic až teď.
Pan Caro už řekl, že z toho bude zkoušet a ono se to aktualizuje až teď?! Tohle není možné, to prostě není pravda. To je tak hloupé. Jak se to teď mám sakra naučit?
Do hajzlu s tím. Kašlu na to. Do hajzlu s touhle třídou. Do hajzlu s občanstvím. Do hajzlu s celým tímhle systémem. Nepotřebuju ho…
Pan Caro oznámil, že test začne za deset minut. Bailey se sesul do své židle a začal studovat.[1]


Více zde: Poseidon



2232


  • Odstartovala kolonizační raketa Artemis mířící do hlubin vesmíru.


První cesta

2232.jpg
Loď byla vybavena stázovými lehátky (známé jako „budky“), teraformačním vybavením a zásobami a také AI jádrem u kormidla. Maximální kapacita: Pět tisíc lidí.
Byli hledáni dobrovolníci.
Nikdo nebagatelizoval rizika, kterých bylo mnoho. Artemis bude trvat přes dvě stě let dosáhnutí cíle při pomalém spalování i s nejnovějšími motory. Za tu dobu se může hodně stát. Přesto se přihlásilo přes milion dobrovolníků. Výbory seznam zkrátily a snažily se dosáhnout nejlepší kombinace dovedností, zkušeností a znalostí.
Níže jsou výňatky z Kočáru ke hvězdám, oficiálního průvodce ke startu, založeného na shromážděných letových záznamech, osobních denících a výpovědích svědků z Artemis a jejího vypuštění.
ČAS: Start = -0d 14h 38m 13s
V předvečer startu Artemis kapitánka Lisa Danvers kontrolovala elektronické obvody pod komunikační stanicí na můstku… potřetí.
Technik Artur Kenlo seděl na opěrce kapitánského křesla. Vzdal snahu přijít na to, co hledala.
Danvers měla vždy problém s velkými loděmi. Jistě, už dříve létala s přepravními loděmi, ale tohle bylo jiné. Byly tu tisíce věcí, které se mohly pokazit, což by na oplátku ovlivnilo miliony funkcí. Bylo to k zbláznění a nejspíš byla v háji, už když s tím začala.
„Jste si jistá, že vám nemohu asistovat, kapitánko?“ zeptal se neosobní hlas z desítek skrytých reproduktorů rozmístěných po celém můstku. Byla to AI, ochotná jako vždy.
„Ne, jsem v pořádku,“ odpověděla. Kenlo neslyšně napodobil dobře známou odpověď. Lisa neviděla nic podezřelého, mimo své místo, nebo v nepořádku v nesčetném množství elektronických obvodů. Nenáviděla předletovou úzkost. Bez ohledu na to, co udělala, vždy ji to ošklivě praštilo. Takže udělala výkonné rozhodnutí. Odřízla se a vyměnila panel. Kenlo se napřímil.
„Jsi v pořádku?“
„Jo, myslím, že ano. Hej, Jane?“
„Ano kapitánko?“ odpověděl hlas bez těla.
„Vygeneruj další sadu pohotovostních opatření pro stázové komory.“
„Máte nějaké specifické parametry?“
„Ne, použij svou představivost.“
„To je koncept, o kterém mám jen externí porozumění.“
„Něco neortodoxního. Něco, na co jsme nepomysleli.“
„Pokusím se, kapitánko.“
Tu noc se Janus, AI jádro, pokusilo použít svou představivost.
ČAS: Start = -0d 0h 4m 21s
Druhý den ráno svět čekal. Dobrovolníci čekali na orbitální platformě. Inženýři předpokládali, že to takto bude jednodušší a ušetří si starosti s přípravou startu pro pět tisíc. Takže je převáželi ve skupinách v posledních několika týdnech.
Dnes byl start samotné Artemis. Danvers a její hlavní posádka s ní měli vzlétnout a spojit se s platformou, vyzvednout civilisty a případné zásoby na poslední chvíli. NewsOrgs z celého světa se shromáždily, připravené zachytit tento okamžik v každé myslitelné podobě a dát ho na cokoli s obrazovkou.
Lisa již byla připoutána, nervozita z posledních dnů s každým okamžikem opadávala. Zírala na hlavní projekční plochu zobrazující čelní pohled lodi. Právě nyní to byla uzavřená vypouštěcí trubice. Myslela na to, co leží za tím, oblohu. Obloha, kterou milovala. Čekala na ni, až se vrátí.
Danvers prováděla předletovou kontrolu. Byla důkladná a profesionální, ale nemohla se přes ni dostat včas. Posádky jednotlivých oddělení se hlásily, všude byla zelená. Poslední kontrola se střediskem pro řízení letu. Byli připraveni.
Byl čas.
Sirény mimo loď začaly houkat. Masivní ocelová vrata vypouštěcí trubice se odemkla s hlasitým bouchnutím.
„Kapitánko Danvers, mám převzít ovládání startu?“ zeptal se Janus.
„Ne, mám to.“
„Jste si jistá, kapitánko?“
„Jsem si jistá.“
Vrata se začala pohybovat.
„Ale kapitánko, já mám chybový kvocient 0,002 v-“
„Jen mi ukaž tu oblohu. Já nás tam dostanu.“
ČAS: Start = +9d 5h 12m 57s
Janus převzal kontrolu týden poté, co posádka a civilisté vstoupili do stáze a kroužil pro kontrolu chyb a anomálií. V podstatě zkouška toho, jak by loď běžela, jakmile započne svou cestu. Pokud by nastaly nějaké problémy, středisko řízení letu by mohlo misi přerušit a pilotovat Artemis dálkově zpět, pokud by bylo třeba.
Středisko řízení letu dokončilo závěrečné kontroly. Všechno vypadalo dobře. Justin Cobb, ředitel mise, přelétl pohledem přes stanice techniků, vědců a analytiků.
„Všichni v pořádku?“
Členové posádky přikývli.
„Tohle je naše poslední šance. Pokud má někdo sebemenší obavu, je mi jedno, jak to bude znít nebo jak lidé nahoře budou zuřit, ven s tím.“
Ticho. Cobb jim dal pár chvil, pak přikývl a navázal spojení s Artemis.
„Dobré odpoledne.“
„Jak se máš, Jane?“
„Spouštěl jsem simulace. Nouzové scénáře. Příklady zahrnují náhodné kolísání výkonu, srážku s cizím tělesem, kontakt s novým, nezařazeným plynem nebo prvkem, setkání s nepřátelským organizmem, atd.“
„Nějaké závěry?“
„Myslím, že budeme uspokojiví.“
Cobb se podíval na nejbližšího technika, trochu zmatený jazykem AI. „Ty myslíš?“
„Představuji si, že budeme v pořádku, pane Cobb.“
O dvacet dva minut později Artemis zažehla své motory a započala plánované sedmdesátiminutové plné spalování. Přešla přes okraj naší sluneční soustavy, do onoho velkého vesmírného moře na druhé straně, do té tiché černoty, která nás obklopuje.
A tak čekáme a sníme o věcech, které objeví, v naději, že jednoho dne uslyšíme od statečných mužů a žen, kteří se nalodili na Artemis, ten kočár ke hvězdám a vyrazili jako první velvyslanci Sjednocené Země.[2]



2262




2262



Trojúhelník Neso

Goodman.jpg
Ve vesmíru začínalo být rušno. Lodě všech typů – federální, obchodní a soukromé prozkoumávaly okraje naší sluneční soustavy.
V srpnu 2262 nákladní loď Goodman (s osmičlennou posádkou) prováděla rutinní zásobovací let k orbitální platformě Neptunu. Přibližně tři hodiny před dosažením své cílové destinace kus trosek vyřadil motory na pravoboku a poslal loď prudce mimo kurz.
Goodman byl unášen mimo kurz několik hodin, než se podařilo opravit loď alespoň k pomalému pohybu. Co se stalo poté, bylo vyšetřováno a zkoumáno největšími mozky planety. Následuje poslední vysílání lodi Goodman, spojení s operátorem v nejbližší komunikační stanici.[3]
K dispozici je záznam ze zmizení lodi: Nahrávka zmizení lodi Goodman.
ZAČÁTEK ARCHIVNÍ NAHRÁVKY
Goodman: Rozumím. Nastavuji kurz na 2-7-8.
Dispečer: Už jste všechno vyřešili?
Goodman: Myslím, že ano. Trochu jsme se vyděsili, ale myslím, že budeme v pořádku.
Goodman 2: (z dálky) Myslím, že vypadáme dobře, jsme zpět na kurzu?
(hlasy, vzdálená ozvěna)
Dispečer: Jste v pořádku, chlapi? Mohl bych poslat odtahovku.
Goodman: Ne, motory zas fungují a navigace je on-line… Co?… Co to sakra je? Hej Pete, vidíš něc… (ztráta audia a šum)
SIGNÁL ZTRACEN[3]
Vyšetřování jejich poslední známé polohy neodhalilo žádné trosky, nic. Goodman prostě zmizel.
Během dalších několika měsíců další dvě lodě zmizely podobně ve stejné oblasti. Další šetření byla zahájena, ale nemohla zjistit, co se stalo.
Nakonec byla tato oblast prohlášena za bezletovou zónu.[3]
Více zde: Trojúhelník Neso



2271



Malý skok pro člověka

SKOKAN (JUMPER), Recenze
USA/Barevný/123min
Kevin Lazarus
Když Global/Nexus v loňském roce oznámili, že se pustí do dalšího životopisného filmu slavného astroprůkopníka Nicka Croshaw, zdálo se to absurdní. Úplně všichni znají jeho příběh, od jeho neúnavného studia prostorové anomálie, která vypadala, že polyká celé lodě, po stanutí se prvním mužem, který objevil a úspěšně proplul skrz jump point. Všichni to známe. Viděli jsme filmy, slyšeli písně, jsem si jistý, že to někdo namaloval, ale věc se má tak… Tohle je fakt dobrý.
2271.jpg
Počínaje scénářem od nováčka Thomase Gosse, Prods byl schopný přilákat áčkové talenty jako například Michaela Forba (Croshaw) a Limu Hannigan (Baxter) a režiséra Ariela Kalila (Requiem’s Run). Dialogy a vizuální efekty jsou ve stylu cinéma vérité, který nepoučuje. To dodává živost a naléhavost tomu, co bylo vždy kamenem úrazu u dřívějších pokusů zachytit stejný příběh v předchozích adaptacích. Toto období Croshawova života byly v zásadě pokusy a omyly, snaha porozumět tomu, co způsobilo otevření anomálie a jak je trvale vyvolat je docela nezáživná, stručně řečeno jde o složitou astrofyziku a ohyby časoprostoru. Tvůrcům se to podařilo zjednodušit tuto část tak akorát, aby to bylo přístupné široké veřejnosti a emočně vás to zapojilo do děje bez ztráty intelektuálně náročných prvků vědeckého diskurzu.
Jakmile se film dostane k prvnímu Croshawově pokusu o překročení Ohybu, změní se na konvenční dobrodružný příběh, ale jelikož odvedl tak skvělou práci při prezentaci všeho, co je v sázce, jste připraveni na něco svižnějšího, což nás přivádí k pravděpodobně vrcholnému momentu celého filmu. Každý zná rizika prolétání jump pointem. Je to jako pilotovat skrz pole asteroidů s přídavným spalováním naplno. Tak se to alespoň říká. Nyní můžeme zakusit, jaké to asi je. Oslepující rychlost, příšerný děs, ale také nával adrenalinu, opojení z letu na hraně a vylétnutí na druhé straně. Je to o to šílenější a neuvěřitelnější, že to přesně tak je i ve skutečnosti.
Vizuální efekty, když Nick Croshaw vyletí na druhé straně, jsou provedeny dokonale a mění současný Croshawův systém, do podoby, jak asi vypadal, když jej Croshaw spatřil poprvé s veškerým úžasem, který musel cítit.
Použité technologie jsou prvotřídní ve všech oblastech. Zvukový podkres Williama Kurtze je rázný i intimní.
Film osloví všechny věkové kategorie, i když malým dětem se pravděpodobně nebude líbit vědecká mluva. Dostupný na D&W tento týden, účtovány standardní poplatky za stahování.[4]


Reference

  1. Star-Citizen.cz
  2. Star-Citizen.cz
  3. 3,0 3,1 3,2 Star-Citizen.cz
  4. Star-Citizen.cz