Star Citizen:Systém Taranis

Z Star Citizen CZ Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Taranis-banner.jpg


Systém Taranis & Bethor

Skalnaté srdce hranice! Taranis je nejznámější díky tomu, že se jedná o jeden ze systémů Kellar's Run, a také umožňuje přepravu posádky, aby se tak mohlo vyhnout tranzitu přes pirátská doupata v systému Nexus. Je to ale sporné. Taranis není v zájmu pirátů z dobrého důvodu: nachází se tu pár velmi hustých pásů asteroidů, které musí být překonány, pokud chce někdo cestovat z jednoho jump pointu ke druhému. Asteroidy a trosky měsíce v systému Taranis se staly hřbitovem pro mnoho pilotů, jenž neměli dostatečné zkušenosti, aby se mohli s tímto nebezpečím vypořádat.

Samotná Taranis je hvězdou třídy A hlavní posloupnosti, vizuálně modrobílá. Systém byl objeven roku 2401 slavnou UNE průzkumnou lodí Mythic Horizont. Objevení bylo zcela rutinní, vykonáno jen tak mimochodem. Systém byl v tu dobu považován za neživotaschopný a pouze s jedním riskantním kandidátem na teraformaci. Také ani poloha systému nenabízela žádnou jasnou strategickou výhodu a množství surových zdrojů bylo nízké až středně nízké. Počátky průzkumu systému byly výsledkem malé tragédie: jeden ze záchranných člunů byl během deště meteorů ztracen se všemi na palubě. Plaketa blízko přistávací zóny na Taranis III ztracené členy posádky připomíná jako ušlechtilé oběti během expanze lidstva.

Taranis se také nedávno stal součástí populární kultury, když se objevil jako jedna ze startovních lokací v simulátoru Arena Commander od Original Systems. Mapa „Broken Moon of Taranis“ je jednou ze dvou, se kterou se představilo veřejné demo tohoto populárního simulátoru. Prostředí umístí hráče proti sobě do pole trosek poblíž Taranis II. Piloti Hornetů, Auror a 300i zápasí mezi prolétajícími kusy skal a teraformačními paprsky, když se snaží v tomto ultra realistickém módu battle royale probojovat na vrchol. Volba použít mapu systému Taranis v Arena Commander vedla k ještě větší (velmi nebezpečé) vlně turismu v systému; sami se označují za „blázny Arény“ (anglicky Arena Nuts), kteří přilétávají až zdaleka, aby své hologramy postavili tváří v tvář zbytkům měsíce.


Varování pro cestující: Návštěvníci systému Taranis by měli být velmi opatrní. Přesun přes systém by měl být proveden nejlepším pilotem nebo posádkou, která je připravena na oblasti s vysokou hustotou asteroidů.


Taranis I

První planeta v systému Taranis je typickým blízkým trpaslíkem, příliš horkým pro člověka, aby se tu zabydlel, absolutně postrádá atmosféru a do značné míry je i bez minerálních látek nebo jiných zajímavých zdrojů. Tento planetoid byl v polovině 25. století svědkem neobvyklého incidentu: přezkum počátečních údajů z průzkumu (skenování radary, interferometrie, snímkování) sestavil obraz, který výrazně připomínal lidskou tvář položený v oblasti severního pólu planety. Začalo se tomu přezdívat „tvář Taranis“ (anglicky „Face of Taranis“), což bylo ztělesněním krátkého kulturního šílenství na Zemi a v konečném důsledku vedlo i k financování soukromé průzkumné expedice, aby se nakonec potvrdilo, že se jednalo jen o pohoří, které bylo vyfotografované z neobvyklé polohy. Konspirační teorie ale nepřestávaly tvrdit, že se vláda snaží zakrýt důkazy o tamní mimozemské civilizaci (i přes důkazy, že vnímavé mimozemské druhy dnes existují napříč galaxií).


Taranis II a pás asteroidů

Dnes je toto místo známo hlavně jako „rozbitý měsíc“ (anglicky „broken moon“), Taranis II (stejně jako mnoho dalších planet) byl obětí extrémního teraformačního šílenství během Messerevské éry. Bezjádrový svět uvnitř obyvatelné zóny, Taranis II byl na začátku klasifikován jako špatná volba pro teraformace a kolonizaci. Ale protože se vláda spíše zaměřovala na heslo „můžeme“ než „měli bychom“, stal se Taranis II jedním z desítek světů, který byl zničen hrubou chybou teraformace. V tomto případě leží vina na společnosti Crabsos Inc., která použilá levné vybavení na proces přeměny. Standardní procedurou na teraformaci bezjádrové planety bylo v té době soustředit energii v obíhajících měsících. V případě Taranis II znamenaly nevyhovující součásti a otrocká práce, že se Crabsos Inc. „podařilo“ rozbít plášť malého měsíce planety Taranis II a roztříštit jej na miliony nebezpečných kousků. Kromě smrtících trosek, které budou dopadat na planetu ještě po několik stovek let, tu ještě stále jsou na oběžné dráze teraformační stroje. Několik paprsků stále žhne v nezměněné míře až dodnes a nadále tak ničí povrch této bezcenné planety.

Za Taranis II a jeho rozbitým měsícem se nachází hustý pás asteroidů, který musí být překonán každým, kdo cestuje k opačnému jump pointu. Navigace je nebezpečná a První taraniský pás není nijak konkrétně bohatý, proto tu bylo vykonáno jen pár těžebních pohledávek. Ti nejlepší z nejlepších pašeráků považují toto místo za ideální ke schování, a občasní nejlepší piráti se tu zastaví, aby se připravili na přepadení v pásu, ale i tyto typy pilotů se často stanou obětí srážky s kusy kamením.


Taranis III a pás asteroidů

Taranis III je smogový a bouřkový svět, který se nachází na okraji obyvatelné zóny. Konstantní bouře na planetě jsou důvodem pro originální název „Taranis“, keltského boha bouří. Planeta postrádá dýchatelnou atmosféru pro člověka, ale přesto se zde lidé usídlili. Výzkumná stanice Bethor založená roku 2436 pro výzkum technik kontroly počasí, se v průběhu staletí organicky rozšířila na osadu Tevarinských uprchlíků a lidských vystěhovalců. Původní korporátní vlastníci už jsou dávno pryč a Bethor je teď pod správou jistého syndikátu nebo podobné kvazi-organizace, i když si svou činnost udržuje skrytou od všech návštěvníků.

Druhý taraniský pás se nachází za planetou Taranis III. Je podobný vnitřnímu Prvnímu taraniskému pásu, ale je méně nahuštěný a má pár bezpečných míst pro průlet. Cesta k Taranis III je tak méně nebezpečná. Roku 2930 utrpěl rozsáhlé poškození proslule nezdolný Bengal, když se snažil proletět pásem asteroidů při pronásledování pirátské lodi.


Taranis IV

Taranis IV je středně velký plynný obr složený z vodíku a hélia. Nachází se v těsné blízkosti k jednomu z jump pointů v systému a stal se tak občasnou zastávkou pro lodě, aby zde mohly doplnit své palivo, pokud na to mají správné vybavení. Takových mezipřistání ale bývá jen málo, protože je velmi vzácné, aby se někdo vydal do systému Taranis bez nedostatku paliva. Žádné orbitální stanice nebyly kolem planety vybudovány.[1]


Reference

  1. Jump Point magazín, květen 2014