Systém Bremen

Systém Bremen
území	UEE
typ systému	jedna hvězda
typ hvězdy	trpaslík sp. tř. K
přístupná velikost systému	6 AU
Objev
oficiální rok objevu	2441
oficiální objevitel(ka)	Bao Yun
Prostor
počet planet	4
počet měsíců	?
počet pásů/polí asteroidů	?
počet jump pointů	4

Systém Bremen je vnějším regionem UEE s jednou obyvatelnou planetou a významný dopadem na události Říše v mnoha oblastech ekonomiky i politiky. Hvězda spektrální třídy K hlavní posloupnosti se nachází na vnějším okraji Sharonovy mlhoviny.

Bremen se po právu prohlašuje za nejmenší hvězdný systém s největším dopadem na galaktické záležitosti. Za něco málo než pět století se Bremen a jeho nenáročná planeta Rytif překvapivě staly důležitým elementem ve všem od intergalaktického vojenského vybavení až po svržení Messerova režimu. V současnosti systém opět překvapuje a stává se nečekaně centrem high-tech průmyslu vesmírných plavidel.

Historie

Bremen jako první navštívil legendární průzkumník Bao Yun roku 2441. Yunova posádka zaznamenala v systému čtveřici světů a jediného kandidáta na teraformaci v obyvatelné zóně označila za „všedního“ a okamžitě prodala objevitelská práva United Nations of Earth. Rada pro rozšiřování UNE se rozhodla označit Bremen jako místo pro rozvoj a brzy následovala standardní teraformace planety Rytif. Během dvou dekád byl systém připraven na pomalý příliv lidských osadníků. Zatímco většina osadníků byla přitahována k riskantním a na zdroje bohatým systémům, Bremen byl některými považován za bezpečnou a podprůměrnou alternativu.

Na počátku 27. století se člověk opět ocitl ve válečném konfliktu s cizí rasou. Druhá tevarinská válka byla v plném proudu, narůstající UEE pociťovala velkou nouzi po spolehlivých zdrojích, které by ji podporovaly ve střetu s Corath'Thalem a jeho vojsky. Centrální systémy se soustředily na výrobu lodí a zbraní a UEE tak sahala po vzdálenějších koloniích s cílem začlenit tyto světy do válečného úsilí a také odlehčit daňovou zátěž centrálních systémů. Plánovači tak byli velmi překvapení, když zjistili, že ekosystém Bremenu II jednoznačně dovoloval pěstování potravin s velmi nízkou kazivostí.

Byla to otázka pár měsíců, než začal Bremen poskytovat většinu potravinových zásob armádě UEE. Populace začala raketově narůstat, jak se do procesu zapojili spekulanti s nákupem zemědělské půdy, a z mnoha nesmělých kolonistů se stali multimilionáři (včetně Arcturuse Koernera, mocného statkáře a de facto guvernéra). Po sedm let války a dvou desítek let následujícího míru, se farmy v systému Bremen, balírny a přepravní zařízení staly hospodářským motorem jako nikde jinde v tomto odvětví.

Od roku 2640 se nicméně populace začala snižovat. Bohatství lidské rasy začalo narůstat a nově opevněné Impérium teď toužilo po větší rozmanitosti, než po jednoduché výživě, kterou mohl Bremen nabídnout. Zdálo se, že planeta rezignuje na smetiště dějin, na pouhou poznámku pod čarou k populární válce. Nakonec to byl právě návrat Bremenu k jeho počátkům, jeho nenáročnost, která vedla k jeho budoucí nejdůležitější roli. Roku 2792 začali Bremen využívat antimesserovští aktivisté jako své centrum pro organizaci svržení režimu. Revolučně smýšlející vystěhovalci, kteří dříve utekli do Impéria Xi'An, byli propašováni zpátky, aby zde mohli zahájit své spiknutí.

Rozsah role Bremenu ve svržení Messerovy vlády zůstala obyčejným lidem utajena až do doby, kdy Senát odtajnil komunikaci mezi členy Odporu uvnitř vlády a revolucionáři na planetě. Byl to právě tento důkaz, který před pěti lety vedl přímo k oficiálnímu uznání planety (ikdyž někteří tvrdí, že předcházející objev rud pod povrchem planety o neznámé hodnotě rok nazpět je ten pravý důvod).

Současnost

Dnes je Bremen domovem narůstajícího průmyslu vesmírných plavidel na popud Silase Koernera – potomka velmi bohatého původního statkáře – a jeho skupiny Consolidated Outland. Bremen se stal prvním vnějším světem, který vyrábí kompletní plavidla; každý den vylétává z výrobních linek tisíce Mustangů. Se svou bohatou historií a rozmanitými nerostnými zdroji zůstává Bremen nečekaně významný v pomessrovské éře UEE.

Objekty

Hvězda

Hvězda Bremen je žlutým trpaslíkem hlavní posloupnosti spektrální třídy K.

Planety

Bremen I

Bremen I byla v hlášení Bao Yuna popsána jen třemi slovy: „malá, mrtvá skála“. Následující století nijak nemohly zlepšit pověst planety; zisku z přírodních zdrojů, který by návštěvu tohoto světa zprofitoval, se také nedočkáte. Přesto se tato skála stala mezi moderními průzkumníky, kteří opouštějí Bremen, něčím jako legendou. Stalo se tradicí, že když piloti vidí Bremen I, mávají svou lodí ve směru tohoto světa, aby si popřáli štěstí na dlouhou cestu.

Rytif

Rytif (Bremen II) je obilnicí, lůnem revoluce a sídlem high-tech organizací. Aktuálně je Rytif domovem rostoucího Consolidated Outland gigantu vyrábějícího vesmírné lodě, a je to také domov excentrického zakladatele této společnosti. Nedávné nálezy podpovrchových zásob nerostných surovin v kombinaci s dlouhou zemědělskou historií planety znamená, že Rytif je jedním z mála soběstačných teraformovaných světů, který může teoreticky existovat bez mezihvězdného obchodu. Návštěvníci jsou obvykle směřováni do Stalfordu, středně velkého města nacházejícího se severně od rovníku.

Bremen III

Bremen III je planetou bez jádra nacházející se mimo obyvatelnou zónu a naprosto mimo úvahy o možnosti teraformace. Bremen III hostil rozumné množství nerostných surovin během svého objevu, ale zásoby byly velmi rychle vytěženy na úkor rozvoje Bremen II (z důvodu teraformace i zapojení do války).

Bremen IV

Bremen IV je velkým ledovým obrem. Tato vířící hmota vodíku a dalších plynů je proložena rozmanitými oblastmi ledu, které vytvářejí úchvatný pohled. Naneštěstí je doplňování paliva téměř nemožné kvůli absenci oblastí s čistým plynem. Není neobvyklé, když zde narazíte na vraky Starfarerů nebo Caterpillarů nějakých tvrdohlavých pilotů, kteří se o to pokoušeli.

Jump pointy

Název	Typ	Velikost	Vstupní systém	Výstupní systém
Bremen-Kallis	obousměrný	L	Bremen	Kallis
Bremen-Nyx	obousměrný	L	Bremen	Nyx
Bremen-Tanga	obousměrný	M	Bremen	Tanga
Bremen-Vega	obousměrný	L	Bremen	Vega