Planety

Z Star Citizen CZ/SK Wiki
Hvězdy
bílý trpaslík
cefeida
černá díra
červený obr
červený trpaslík
hlavní posloupnost
klasifikace hvězd
nova
neutronová hvězda
obyvatelná zóna
protohvězda
protuberance
spektrální třídy hvězd
supernova
teplotní třídy hvězd
třídy svítivosti hvězd
vícenásobné hvězdy
Planety
ELE
chthoniová planeta
ledový obr
měsíce
planetoid/planetka
plynný obr
plynný superobr
sluneční terminátor
super-jupiter
superzemě
teraformace
terestrická planeta
trpasličí planeta
vázaná rotace
Objekty
asteroid
černá díra
měsíce
pás asteroidů
pole asteroidů
Ostatní
rychlost světla

Planety jsou dobře známým pojmem, který zdánlivě nepotřebuje hlubší vysvětlení. Vesmír ve Star Citizen je velmi rozmanitý a s ním i planety, které můžeme během dobrodružství spatřit. Co užitečného se tedy hodí vědět o planetách?

Seznam planet naleznete zde.

Druhy planet

Klasifikace planet není sjednocená a odvíjí se od mnoha kritérií, pro naše potřeby nám postačí následující členění:

Terestrické planety

Jsou to planety s "pevným" povrchem a jako takové nenabývají příliš velkých rozměrů. Můžeme říct, že všechny planety, na kterých pobývá člověk a může vstoupit na povrch jsou terestriální. Obráceně to ale neplatí. Terestriální planety mohou mít různou podobu a složení jejich povrchu také závisí na mnoha faktorech. Je tedy možné najít planety:

  • s neustálou vulkanickou činností (všude sopky a láva)
  • s oceánem, který pokrývá celou nebo téměř celou planetu (všude samá tekutina)
  • s ledovou krustou nad světovým oceánem, který pokrývá celou planetu (všude samý led)
  • se skalnatým povrchem (všude skály)
  • s půdním povrchem (skály měly čas erodovat na půdu)

Pod slovem "půda" si můžeme představit různé i bizarní horniny a totéž platí pro "tekutinu", jelikož voda není jediná substance, která může vytvořit oceán. Je tedy zřejmé, že ne všechny terestriální planety jsou vhodné pro život, ne každá z nich má atmosféru nebo podmínky, které by při dostatečné teraformaci dovolily člověku na planetě žít.

Planety bez jádra
Terestriální planety malých rozměrů jsou často náchylné k tomu, aby jim jádro vychladlo. Když k tomu dojde, dříve rozžhavené složky v centru planety se přestanou pohybovat, jádro přestane produkovat magnetické pole planety a planeta je doslova obnažená kosmickému a hvězdnému záření.
Nutno zmínit, že fungující jádro je významným zdrojem tepla planety a tedy důležitý činitel pro vznik a udržení života na planetě.
Planetoidy
Planetoid je již spíše zastaralý název pro planetky, neboli menší tělesa obíhající kolem hvězd. Protože ale mohou mít velmi rozmanité rozměry, často se planetoid používá pro označení těch největších planetek, které svým tvarem ještě dokážou připomínat kouli a tedy i planetu. Jak předešlá věta napovídá, planetky jsou často tak malé, že nemají dostatečnou gravitační sílu, aby se dokázaly zformovat do velikostí planet. Obecně můžeme ale planetoidy považovat za menší terestriální planety, které díky své malé velikosti nemusí mít nutně kulatý tvar.
Příkladem planetoidu je třeba Taranis I.
Protoplanety
Protoplaneta není nic jiného než rodící se terestriální planeta a jako taková má pro osídlení své mínusy. Planety vznikají srážkami hmoty, při kterých do sebe narážejí kusy asteroidů a dalšího kosmického materiálu a za miliony až miliardy let se vytvoří (pokud vůbec) plnohodnotná planeta. Protoplanety jsou tak stále ve fázi svého vývoje, což znamená, že jsou stále bombardovány asteroidy, planetkami, kometami aj. Během tohoto vývoje se také rodí jádro planety. Tak či onak, teraformovat planetu ve fázi, kdy může začínající život každou chvíli zničit obří "balvan", by bylo vskutku plýtváním prostředků.
Trpasličí planety
Trpasličia planéta je prechodné štádium medzi protoplanétou a klasickou terestriálnou planétou veľkosti Zeme alebo Marsu. Má dosťatočnú veľkosť aby získala tvar gule ale nemala vo svojom okolí dostatok materiálu aby dosiahla veľkosť planéty. Príkladom takéhoto telesa je Pyro VI.
Superzemě
Za superzemě považujeme terestriální planety větších rozměrů než je planeta Země.
Chthoniové planety
Jsou to bývalí plynní obři (viz níže), kteří obíhali svou mateřskou hvězdu příliš blízko. Výsledkem byl únik plynných složek z obra a ponechání odhaleného kamenného nebo kovového jádra. Jádro bývalého plynného obra se po určité době může přetransformovat na terestriální planetu.
Příkladem takové planety je třeba Magnus I.

Plynní obři

Jak si takové planety představit? Vezměte si kus kulaté skály velikosti Země, to bude jádro plynného obra, a kolem něj si představte plynnou kouli, kde se plyny různých složek mísí a vytvářejí podobné pochody jako větry v atmosférách terestriálních planet. Jednoduše řečeno jsou to obří planety bez pevného povrchu, kde je všechno tvořenou atmosférou, tedy plynnou substancí, a všechen tenhle obří kolos je vázán na skalnaté jádro velikosti terestriální planety.

A proč tedy nelze považovat plynného obra za terestriální planetu s extrémně velkou atmosférou? Problém je gravitace. Kdybyste vstoupili na jádro planety, tak byste sice stáli na pevném povrchu, ale vážili byste několikrát víc než na terestriálních planetách. To je pro lidský organizmus neslučitelné se životem. Kvůli gravitaci se vám nedostane ani krev do mozku a dalších životně důležitých orgánů.

Plynní obři jsou ideálním místem pro získávání paliva, často kolem nich najdete palivové stanice. Pokud máte správnou loď, můžete palivo z atmosféry planety získávat sami.

Ve Star Citizen se plynní obři dělí do tříd podle klasifikace Sudarskyho na základě jejich atmosféry:

Třída I
Třída I – oblaka amoniaku: Tito plynní obři se vyznačují atmosférou bohatou na množství amoniaku. Protože to jsou chladné planety (pod -120 °C), nacházejí se povětšinou v pásu vnějších planet kolem hvězd.
Příkladem takové planety je třeba Jupiter.
Třída II
Třída II – vodní oblaka: Teplota těchto plynných obrů je příliš vysoká na to, aby se u nich zformovala oblaka amoniaku a patřily tak do první třídy. Oblaka jsou tak tvořena spíše vodní párou. Teplota těchto planet dosahuje maximálně -20 °C.
Třída III
Třída III – bezmrační obři: Teplota těchto plynných obrů se pohybuje od 80 do 530 °C a pokrývka mraků se u nich netvoří, neboť postrádají patřičné prvky v atmosféře. Vizuálně se jeví jako modré koule. Kvůli jejich vysoké teplotě lze soudit, že se nacházejí ve vnitřní skupině planet kolem své hvězdy, většinou velmi blízko.
Třída IV
Třída IV – alkalická oblaka: Teplota těchto obrů vzrůstá a dosahuje 1100 °C. V takových případech začínají v atmosféře převládat alkalické kovy, což se projevuje i na barvě atmosféry, ve které převládají saturované a spíše tmavší šedé a jiné tmavé barvy. Předpokládá se, že by se tyto planety také měly nacházet ve velké blízkosti k hvězdám. Existují ale výjimky, jako je třeba Oberon VII, poslední planeta v systému Oberon.
Třída V
Třída V – silikátová oblaka: Tito obři mohou být buď nejteplejšími plynnými obry, u kterých teplota převyšuje 1100 °C, a nebo chladnějšími obry, ale s nízkou gravitací, která silikátům a železu dovoluje, aby vystoupaly do vyšších vrstev atmosféry. Přítomnost silikátů a železa může vést k nazelenalé barvě oblaků.

Plynní superobři

Takto se označují planety, které svým rozměrem překonávají velikost planety Jupiter. Často jsou to opravdu enormní rozměry a s tím i spojené další jevy, jako mnohem silnější gravitace.

Stejně jako u plynných obrů i zde platí, že jsou ideálním místem pro natankování paliva, ať už z blízké čerpací stanice nebo přímo z atmosféry.

Ledoví obři

Ve skutečnosti se jedná o podskupinu plynných obrů, která se vyznačuje mnohem chladnější atmosférou a jiným složením.

Mezi populární ledové obry patří například Neptun, Uran nebo třeba Davien IV.

Super-jupiteři

Jedná se o další podskupinu plynných obrů. Planety tohoto typu jsou přibližně stejně velké jako Jupiter, mají ale mnohonásobně větší hustotu. Jejich obrovská hmotnost nedovoluje plynu se dále roztahovat a tak si zachovávají svou velikost.

Mezi známé super-jupitery patří například Horus III.

Seznam planet

Toto je seznam planet.

Název Systém Označení Klasifikace Obyvatelnost Obydlenost Přirozené družice Umělé družice
ArcCorp (planeta) Stanton Stanton III superzemě ano ano Lyria, Wala Port Olisar
Aremis Vega Vega II terestrická ano ano
Asura Ferron Ferron III terestrická ano ano
Banshee I Banshee Banshee I trpasličí planeta ne ne
Banshee II Banshee Banshee II terestrická ne ne
Banshee IV Banshee Banshee IV ledový obr ne ne
Bremen I Bremen Bremen I planetoid ne ne
Bremen III Bremen Bremen III terestrická ne ne
Bremen IV Bremen Bremen III ledový obr ne ne
Crusader Stanton Stanton II plynný obr ne ano Cellin, Daymar, Yela
Ferron I Ferron Ferron I trpasličí ne ne
Ferron II Ferron Ferron II terestrická ne ne
Ferron IV Ferron Ferron IV plynný obr ne ne
Goon Oberon Oberon I superzemě ne ne
Horus II Horus Horus II terestrická ne ne
Horus III Horus Horus III super-jupiter ne ne
Hurston Stanton Stanton I superzemě ano ano Arial, Aberdeen, Magda, Ita
Leir I Leir Leir I trpasličí planeta ano ano
Leir III Leir Leir III terestrická ano ano
Lorona Banshee Banshee III terestrická ne ano
MicroTech (planeta) Stanton Stanton IV superzemě ano ano Calliope, Clio, Euterpe
Mya Leir Leir II terestrická ano ano
Oberon III Oberon Oberon III protoplaneta ne ne
Oberon IV Oberon Oberon IV protoplaneta ne ne
Oberon V Oberon Oberon V terestrická ne ne
Oberon VI Oberon Oberon VI plynný trpaslík ne ne
Oberon VII Oberon Oberon VII plynný obr tř. IV ne ne
Rihlah I Rihlah Rihlah I protoplaneta ne ne
Rihlah II Rihlah Rihlah II plynný obr ne ne
Rihlah III Rihlah Rihlah III terestrická ne ne
Rihlah VI Rihlah Rihlah VI terestrická ne ne
Rytif Bremen Bremen II terestrická ano ano
Selene Vega Vega III terestrická ano ano
Serling Horus Horus I terestrická ano ano
Shorvu Rihlah Rihlah IV terestrická ano ano
Taranis I Taranis Taranis I planetoid ne ne
Taranis II Taranis Taranis II terestrická ne ne
Taranis III Taranis Taranis III terestrická ne ano
Taranis IV Taranis Taranis IV plynný obr ne ne
Tiber I Tiber Tiber I terestrická ano ne
Tomb Tiber Tiber II terestrická ne ano
Uriel Oberon Oberon II terestrická ne ano
Vega I Vega Vega I trpasličí ne ne
Vega IV Vega Vega IV plynný obr ne ne
Xi Rihlah Rihlah V superzemě ano ano