Planety

Hvězdy

bílý trpaslík cefeida černá díra červený obr červený trpaslík hlavní posloupnost klasifikace hvězd nova neutronová hvězda obyvatelná zóna protohvězda protuberance spektrální třídy hvězd supernova teplotní třídy hvězd třídy svítivosti hvězd vícenásobné hvězdy

Planety

ELE chthoniová planeta ledový obr měsíce planetoid/planetka plynný obr plynný superobr sluneční terminátor super-jupiter superzemě teraformace terestrická planeta trpasličí planeta vázaná rotace

Objekty

asteroid černá díra měsíce pás asteroidů pole asteroidů

Ostatní

rychlost světla

Planety jsou dobře známým pojmem, který zdánlivě nepotřebuje hlubší vysvětlení. Vesmír ve Star Citizen je velmi rozmanitý a s ním i planety, které můžeme během dobrodružství spatřit. Co užitečného se tedy hodí vědět o planetách?

Seznam planet naleznete zde.

Druhy planet

Klasifikace planet není sjednocená a odvíjí se od mnoha kritérií, pro naše potřeby nám postačí následující členění:

Terestrické planety

Jsou to planety s "pevným" povrchem a jako takové nenabývají příliš velkých rozměrů. Můžeme říct, že všechny planety, na kterých pobývá člověk a může vstoupit na povrch jsou terestriální. Obráceně to ale neplatí. Terestriální planety mohou mít různou podobu a složení jejich povrchu také závisí na mnoha faktorech. Je tedy možné najít planety:

• s neustálou vulkanickou činností (všude sopky a láva)
• s oceánem, který pokrývá celou nebo téměř celou planetu (všude samá tekutina)
• s ledovou krustou nad světovým oceánem, který pokrývá celou planetu (všude samý led)
• se skalnatým povrchem (všude skály)
• s půdním povrchem (skály měly čas erodovat na půdu)

Pod slovem "půda" si můžeme představit různé i bizarní horniny a totéž platí pro "tekutinu", jelikož voda není jediná substance, která může vytvořit oceán. Je tedy zřejmé, že ne všechny terestriální planety jsou vhodné pro život, ne každá z nich má atmosféru nebo podmínky, které by při dostatečné teraformaci dovolily člověku na planetě žít.

Planety bez jádra

Terestriální planety malých rozměrů jsou často náchylné k tomu, aby jim jádro vychladlo. Když k tomu dojde, dříve rozžhavené složky v centru planety se přestanou pohybovat, jádro přestane produkovat magnetické pole planety a planeta je doslova obnažená kosmickému a hvězdnému záření.

Nutno zmínit, že fungující jádro je významným zdrojem tepla planety a tedy důležitý činitel pro vznik a udržení života na planetě.

Planetoidy

Planetoid je již spíše zastaralý název pro planetky, neboli menší tělesa obíhající kolem hvězd. Protože ale mohou mít velmi rozmanité rozměry, často se planetoid používá pro označení těch největších planetek, které svým tvarem ještě dokážou připomínat kouli a tedy i planetu. Jak předešlá věta napovídá, planetky jsou často tak malé, že nemají dostatečnou gravitační sílu, aby se dokázaly zformovat do velikostí planet. Obecně můžeme ale planetoidy považovat za menší terestriální planety, které díky své malé velikosti nemusí mít nutně kulatý tvar.

Příkladem planetoidu je třeba Taranis I.

Protoplanety

Protoplaneta není nic jiného než rodící se terestriální planeta a jako taková má pro osídlení své mínusy. Planety vznikají srážkami hmoty, při kterých do sebe narážejí kusy asteroidů a dalšího kosmického materiálu a za miliony až miliardy let se vytvoří (pokud vůbec) plnohodnotná planeta. Protoplanety jsou tak stále ve fázi svého vývoje, což znamená, že jsou stále bombardovány asteroidy, planetkami, kometami aj. Během tohoto vývoje se také rodí jádro planety. Tak či onak, teraformovat planetu ve fázi, kdy může začínající život každou chvíli zničit obří "balvan", by bylo vskutku plýtváním prostředků.

Trpasličí planety

Trpasličia planéta je prechodné štádium medzi protoplanétou a klasickou terestriálnou planétou veľkosti Zeme alebo Marsu. Má dosťatočnú veľkosť aby získala tvar gule ale nemala vo svojom okolí dostatok materiálu aby dosiahla veľkosť planéty. Príkladom takéhoto telesa je Pyro VI.

Superzemě

Za superzemě považujeme terestriální planety větších rozměrů než je planeta Země.

Chthoniové planety

Jsou to bývalí plynní obři (viz níže), kteří obíhali svou mateřskou hvězdu příliš blízko. Výsledkem byl únik plynných složek z obra a ponechání odhaleného kamenného nebo kovového jádra. Jádro bývalého plynného obra se po určité době může přetransformovat na terestriální planetu.

Příkladem takové planety je třeba Magnus I.

Plynní obři

Jak si takové planety představit? Vezměte si kus kulaté skály velikosti Země, to bude jádro plynného obra, a kolem něj si představte plynnou kouli, kde se plyny různých složek mísí a vytvářejí podobné pochody jako větry v atmosférách terestriálních planet. Jednoduše řečeno jsou to obří planety bez pevného povrchu, kde je všechno tvořenou atmosférou, tedy plynnou substancí, a všechen tenhle obří kolos je vázán na skalnaté jádro velikosti terestriální planety.

A proč tedy nelze považovat plynného obra za terestriální planetu s extrémně velkou atmosférou? Problém je gravitace. Kdybyste vstoupili na jádro planety, tak byste sice stáli na pevném povrchu, ale vážili byste několikrát víc než na terestriálních planetách. To je pro lidský organizmus neslučitelné se životem. Kvůli gravitaci se vám nedostane ani krev do mozku a dalších životně důležitých orgánů.

Plynní obři jsou ideálním místem pro získávání paliva, často kolem nich najdete palivové stanice. Pokud máte správnou loď, můžete palivo z atmosféry planety získávat sami.

Ve Star Citizen se plynní obři dělí do tříd podle klasifikace Sudarskyho na základě jejich atmosféry:

Třída I

Třída I – oblaka amoniaku: Tito plynní obři se vyznačují atmosférou bohatou na množství amoniaku. Protože to jsou chladné planety (pod -120 °C), nacházejí se povětšinou v pásu vnějších planet kolem hvězd.

Příkladem takové planety je třeba Jupiter.

Třída II

Třída II – vodní oblaka: Teplota těchto plynných obrů je příliš vysoká na to, aby se u nich zformovala oblaka amoniaku a patřily tak do první třídy. Oblaka jsou tak tvořena spíše vodní párou. Teplota těchto planet dosahuje maximálně -20 °C.

Třída III

Třída III – bezmrační obři: Teplota těchto plynných obrů se pohybuje od 80 do 530 °C a pokrývka mraků se u nich netvoří, neboť postrádají patřičné prvky v atmosféře. Vizuálně se jeví jako modré koule. Kvůli jejich vysoké teplotě lze soudit, že se nacházejí ve vnitřní skupině planet kolem své hvězdy, většinou velmi blízko.

Třída IV

Třída IV – alkalická oblaka: Teplota těchto obrů vzrůstá a dosahuje 1100 °C. V takových případech začínají v atmosféře převládat alkalické kovy, což se projevuje i na barvě atmosféry, ve které převládají saturované a spíše tmavší šedé a jiné tmavé barvy. Předpokládá se, že by se tyto planety také měly nacházet ve velké blízkosti k hvězdám. Existují ale výjimky, jako je třeba Oberon VII, poslední planeta v systému Oberon.

Třída V

Třída V – silikátová oblaka: Tito obři mohou být buď nejteplejšími plynnými obry, u kterých teplota převyšuje 1100 °C, a nebo chladnějšími obry, ale s nízkou gravitací, která silikátům a železu dovoluje, aby vystoupaly do vyšších vrstev atmosféry. Přítomnost silikátů a železa může vést k nazelenalé barvě oblaků.

Plynní superobři

Takto se označují planety, které svým rozměrem překonávají velikost planety Jupiter. Často jsou to opravdu enormní rozměry a s tím i spojené další jevy, jako mnohem silnější gravitace.

Stejně jako u plynných obrů i zde platí, že jsou ideálním místem pro natankování paliva, ať už z blízké čerpací stanice nebo přímo z atmosféry.

Ledoví obři

Ve skutečnosti se jedná o podskupinu plynných obrů, která se vyznačuje mnohem chladnější atmosférou a jiným složením.

Mezi populární ledové obry patří například Neptun, Uran nebo třeba Davien IV.

Super-jupiteři

Jedná se o další podskupinu plynných obrů. Planety tohoto typu jsou přibližně stejně velké jako Jupiter, mají ale mnohonásobně větší hustotu. Jejich obrovská hmotnost nedovoluje plynu se dále roztahovat a tak si zachovávají svou velikost.

Mezi známé super-jupitery patří například Horus III.

Seznam planet

Toto je seznam planet.

Název	Systém	Označení	Klasifikace	Obyvatelnost	Obydlenost	Přirozené družice	Umělé družice
ArcCorp (planeta)	Stanton	Stanton III	superzemě	ano	ano	Lyria, Wala	Port Olisar
Aremis	Vega	Vega II	terestrická	ano	ano
Asura	Ferron	Ferron III	terestrická	ano	ano
Banshee I	Banshee	Banshee I	trpasličí planeta	ne	ne
Banshee II	Banshee	Banshee II	terestrická	ne	ne
Banshee IV	Banshee	Banshee IV	ledový obr	ne	ne
Bremen I	Bremen	Bremen I	planetoid	ne	ne
Bremen III	Bremen	Bremen III	terestrická	ne	ne
Bremen IV	Bremen	Bremen III	ledový obr	ne	ne
Crusader	Stanton	Stanton II	plynný obr	ne	ano	Cellin, Daymar, Yela
Ferron I	Ferron	Ferron I	trpasličí	ne	ne
Ferron II	Ferron	Ferron II	terestrická	ne	ne
Ferron IV	Ferron	Ferron IV	plynný obr	ne	ne
Goon	Oberon	Oberon I	superzemě	ne	ne
Horus II	Horus	Horus II	terestrická	ne	ne
Horus III	Horus	Horus III	super-jupiter	ne	ne
Hurston	Stanton	Stanton I	superzemě	ano	ano	Arial, Aberdeen, Magda, Ita
Leir I	Leir	Leir I	trpasličí planeta	ano	ano
Leir III	Leir	Leir III	terestrická	ano	ano
Lorona	Banshee	Banshee III	terestrická	ne	ano
MicroTech (planeta)	Stanton	Stanton IV	superzemě	ano	ano	Calliope, Clio, Euterpe
Mya	Leir	Leir II	terestrická	ano	ano
Oberon III	Oberon	Oberon III	protoplaneta	ne	ne
Oberon IV	Oberon	Oberon IV	protoplaneta	ne	ne
Oberon V	Oberon	Oberon V	terestrická	ne	ne
Oberon VI	Oberon	Oberon VI	plynný trpaslík	ne	ne
Oberon VII	Oberon	Oberon VII	plynný obr tř. IV	ne	ne
Rihlah I	Rihlah	Rihlah I	protoplaneta	ne	ne
Rihlah II	Rihlah	Rihlah II	plynný obr	ne	ne
Rihlah III	Rihlah	Rihlah III	terestrická	ne	ne
Rihlah VI	Rihlah	Rihlah VI	terestrická	ne	ne
Rytif	Bremen	Bremen II	terestrická	ano	ano
Selene	Vega	Vega III	terestrická	ano	ano
Serling	Horus	Horus I	terestrická	ano	ano
Shorvu	Rihlah	Rihlah IV	terestrická	ano	ano
Taranis I	Taranis	Taranis I	planetoid	ne	ne
Taranis II	Taranis	Taranis II	terestrická	ne	ne
Taranis III	Taranis	Taranis III	terestrická	ne	ano
Taranis IV	Taranis	Taranis IV	plynný obr	ne	ne
Tiber I	Tiber	Tiber I	terestrická	ano	ne
Tomb	Tiber	Tiber II	terestrická	ne	ano
Uriel	Oberon	Oberon II	terestrická	ne	ano
Vega I	Vega	Vega I	trpasličí	ne	ne
Vega IV	Vega	Vega IV	plynný obr	ne	ne
Xi	Rihlah	Rihlah V	superzemě	ano	ano